Kdo je Týnuš?

Ahoj,

Jelikož se jedná úplně o první článek, ráda bych Vás přivítala na mém webu. Vy, kteří mě sledujete na instagramu jste si vybrali, aby články byli psané formou, jak mi huba narostla, ale nebojte, sprostá ve svém životě moc nejsem, jsem spíš chladná hlava v každé situaci, spíš počítejte s větší dávkou autentičnosti, než jste asi zvyklí.

Nechci Vám tu vyprávět a popisovat nějaký svůj životní příběh, to bychom tu byli vážně dlouho. A tak Vám tu napíšu věci, které si myslím, že jsou na začátek důležité.

Moje střední je zdrávka, pokud si někdo myslí, že ze zdrávky se na medinu nemůže dostat tak se plete.

Pokud si někdo myslí, že když chodí na gympl, má jistotu toho, že se dostane na medinu tak taky.

V momentální chvíli je mi 22 a nastupuji do 1.ročníku na všeobecné lékařství v Hradci.

Maturitu mám z roku 2018. Už při střední jsem věděla že chci na medinu ale cesty a zkoušky života mě zavedly někam jinam.

Ty cesty, kterýma jsem šla možná byly trošku slepý, ale i když se někdy vydáme na cestu, která někdy někam nevede, neznamená že nám do života nic nedá.

Během dvou let po maturitě jsem dělala všechno možný, věci, který by se někomu jen tak asi nesnilo.

Dalo mi to hodně, a vzalo taky.

Zpětně si uvědomuju že jsem se topila v depresích a říkám si, jak je možný, že ještě vůbec žiju.

Možná právě ty dny, kdy se cítíme vážně na hovno, nám ukážou, na co nám v životě skutečně záleží a o co tady konkrétně jde.

Jde o nás. O náš život, jak ho prožijeme a s kým ho prožijeme.

Důležité je si ten život užít, po svém. Píšu po svém, protože to, co vyhovuje mně nemusí vyhovovat každému. Důležité je najít ten vnitřní klid v sobě. Který já jsem našla asi až ve 21 letech. Moje myšlenky jsou věčně děsně přeházený a já nevím na co se dřív soustředit.

Nevadí, mohlo mi to trvat i dýl.

A i tak si nejsem na 100% jistá že to, že jdu na medicínu je na 100% správně. Něco vám povím, v životě nemáte žádný jistoty, smiřte se s tím, uleví se vám.

Do tý doby, než v životě zjistíme, co vlastně chceme a co je vlastně pro nás a co není, budeme dělat spoustu věcí, bud můžeme do konce života chodit do práce která nás nebaví a totálně sere, anebo střídat všechno možný, než najdeme to pravý ořechový.

Já střídala to všechno možný ořechový, ne, nebudu vám psát co všechno, taky bychom tady  byli dlouho, a ty příběhy co jsem prožila by asi někdo jen tak prožít nechtěl a kdyby mi je někdo vyprávěl, kulila bych na něj oči že to není možný.

Celou dobu jsem myslela na to, co by se stalo, kdybych na tu medicínu šla, co kdybych se tam doháje dostala, tak co pak?

No a teď jsem na medině. Jsem tu, jelikož jsem se rozhodla se sem dostat. To, jestli tady vydržím je věc druhá. Věřím že jo, a mám na to, tak jako vy máte na všechno pro co se na 100% rozhodnete.

Vše je jen na Vás.

Vítejte v životě, kde nikoho nezajímají Vaše výmluvy a jak na něco nemáte čas, vítejte v životě, kde jde o to, co uděláte, abyste měli lepší budoucnost.